Slovník pojmů

Abraze znamená v obecném smyslu mechanické narušování či obrušování povrchu tělesa. Ve stomatologii se jedná o proces, při kterém dochází k mechanickému obrušování a následné ztrátě zubní tkáně v oblasti krčku zubu.

Nejčastěji dochází k abrazi při špatné technice čištění zubů, při používání zubních past s abrazivním účinkem, který způsobí defekt skloviny, v případě tlaku protézy či genetickou predispozicí. Abraze zubů postihuje ve větší míře určitá povolání jako skláře či švadleny.

Amalgámy jsou slitiny rtuti, které se vyskytují jak v kapalném, tak pevném skupenství. Ve stomatologii se amalgám používá jako zubní výplň po odstranění zubního kazu. Je tvořen rtutí (která je zastoupena až z jedné poloviny) a dalším kovem, nejčastěji však stříbrem, cínem či mědi.

Ankylóza, pojem pocházející z řečtiny, označuje strnulost či zatuhnutí kloubu.

Artralgie se pojí k poruchám čelistního kloubu. Artralgie ve stomatologické terminologii vyjadřuje bolestivost čelistního kloubu ze zánětlivých i nezánětlivých příčin.

Pod pojmem atrice stomatologická terminologie charakterizuje proces ztráty zubních tkání především u okluzních plošek a hran zubů. Nejčastěji vzniká atrice, tedy postupné obrušování dvou sousedních či protilehlých zubů při vzájemném tření zubů například při žvýkání či skřípání zubů. Atrice posléze způsobí nestabilní skus, narušenou sklovinu i obnažením zuboviny.

Atrice patří mezi nejčastější defekt zubů způsobený obroušením. K léčbě atrice je nutný zásah stomatologa.

Jako Bechtěrevova nemoc se v medicíně označuje dlouhodobé zánětlivé onemocnění postihující především páteř. V průběhu chronického zánětu a degenerace páteřních obratlů a zánětu vazů přináší Bechtěrova nemoc zkostnatění či úplně ztuhnutí páteře. Následkem Bechtěrevovy nemoci zůstává mnohdy pacient v trvalém předklonu.

Léčba Bechtěrevovy nemoci vyžaduje dlouhodobý odborný přístup, neboť Bechtěrevova nemoc není zcela vyléčitelné onemocnění. Podáváním vhodně předepsaných léků se mohou příznaky nemoci zmírnit či oddálit.

Bruxismus označuje odborně zlozvyk v podobě skřípání či cvakání zubů. Bruxismus se v populaci vyskytuje stejně často jako ronchopatie čili chrápání. Postižený bruxismem si často ani neuvědomuje, že tímto zatěžováním zubů trpí, a je často upozorněn až svými spolunocležníky. Bruxismus se ale může vyskytovat i během dne, kdy k mimovolnému zatínání zubů může docházet také.

Nejčastější příčinou bruxismu je zpravidla stres, tudíž konzultace s lékařem se odvíjí tímto směrem. Při léčbě bruxismu se doporučuje klidový režim a relaxace či uvolňovací cvičení, v těžších případech poté umělohmotná mezizubní dlaha.

Pojem cheilitis či také cheilitida odkazuje ke hnisavému zánětu rtu. V případě cheilitis hrozí nebezpečí šíření infekce ze rtu do mozku, proto musí být pacient ošetřen a léčen antibiotiky. Cheilitida se vyznačuje zčervenáním rtů, jejich popraskáním a bolestivostí. Cheilitida se může rozvinout v chronické zánětlivé onemocnění, proto je při intenzivních projevech popraskání rtů vhodné navštívit Vašeho lékaře.

Citlivé zubní krčky postihují více jak 40 % dospělých lidí. Hypersenzitivita zubních krčků je často způsobena nevhodnou technikou čištění zubů. Příliš hrubým zacházením při čištění se zubní krčky obnaží a sklovina se poté stane mnohem citlivější. Obnaženými citlivými zubními krčky je ústní dutina náchylnější ke vzniku zubnímu kazu, abrazi zuboviny či přecitlivělým reakcím na horké či studené.

V případě péče o citlivé zubní krčky je dobré poradit se se zubařem ohledně vhodné měkkosti kartáčku. Ujistit byste se měli také ve správné technice čištění zubů. Využívat by se měla také pasta pro citlivé zuby či speciální fluoridní gel.

Dentální neboli zubní niť je společně s mezizubním kartáčkem pomůcka pro dentální hygienu. Atypické postavení zubů či nevhodné podmínky v ústní dutině často omezuje kompletní péči o ústní hygienu. Dentální niť se oproti mezizubnímu kartáčku dostane do prostor předních zubů, kam se mezizubní kartáček dostane jen těžko. Správnou techniku čištění mezizubních prostor je nejvhodnější nacvičit v rámci vyšetření dentální hygieny.

Egalizace kosti je v zubařském křesle chirurgický výkon s cílem ohladit výčnělek kosti, který zůstal po zhojení extrakční rány vytrženého zubu, či upravit další nerovnosti či nepravidelnosti v okolí zubu. Egalizace kosti probíhá v lokální anestézii.

Endodoncie popisuje stomatologický obor, který se zaměřuje na ošetření kořenových kanálků. Pomocí endodontického vyšetření se lokalizují a zprůhlední všechny kořenové kanálky zubu, vyčistí se kořenový systém zubu a poté se kanálky zaplní a utěsní. Endodoncie se provádí bezbolestně v lokální anestezii a poté se rentgenem ověří, zdali byly kořenové kanálky ošetřeny správně a v celé délce.

Termín eroze zubní skloviny popisuje ztrátu zubní skloviny díky nadměrnému mechanickému opotřebení zubu. Narušení a postupné ubývání zubní skloviny trápí stále větší procento populace. Problémy s erozí zubní skloviny postihují ve větším měříku děti v teenagerovském věku, které konzumují ve větším měřítku limonády a ovocné džusy.

Zubní fazeta představuje miniinvazivní estetické ošetření zubu, při kterém se aplikuje tenký plátek keramického materiálu na přední část jednoho či více zubů. Nová plocha předních zubů zakryje nedokonalosti barvy, tvaru zubů či jiné zubní defekty. Aplikace zubních fazet je šetrné a trvanlivé ošetření, při kterém se fazety zhotovují přímo v ústní dutině pacienta a zubní fazeta je většinou vyhotovena za jedno sezení.

Pod pojmem dentální fokální infekcí či také zubní ložisková infekce se skrývá označení pro onemocnění různých orgánů, která jsou ale vyvolána infekcí ložisek v ústní dutině. Mikroorganizmy a toxiny těchto zánětů, které se po rozpadu tkání dostanou do krevního oběhu, vyvolají druhotná onemocnění např. očí, plic, srdce, ledvin, žaludku a střev, svalů, nervů a kloubů.

Fokální infekce může vzniknout tedy například ze zánětů zubní dřeně, nebo v endodonticky ošetřeném zubu. Zvýšenou pozornost stomatologové dávají zubním váčkům a zánětům patrových mandlí.

Glosodynie je stav v ústní dutině charakterizován pálením či svěděním jazyka a často doprovázen suchostí v ústech. Glosodynie se u pacienta stomatologické ordinace objevuje při nedostatku některých vitamínů (zejména B12) a minerálů (železa), ale je podmíněn také stářím podmíněným úbytkem sliznice či psychickými chorobami.

Gutaperča je průhledný, pevný a pružný druh gumy podobný kaučuku původem z Malajsie. Gutaperča se získává podobně jako kaučuk z latexu stromu gutaperčového. Gutaperča se využívala v Malajsii například na výrobu mečů, bičů či holí, ale slouží také jako výborný izolant a zejména elektrický izolátor. V dentální medicíně její uplatnění najdeme jako výplňový materiál pro zaplnění kořenových kanálků v rámci endodontické léčby.

Jako hemangiom se označuje nezhoubný nádor krevních cév, který se projevuje jako výrůstek na těle na povrchu kůže či také pod kůží, například na tváři. Hemangiom je spíše estetický problém, který se objevuje často u dětí. Někdy ale hemangiom může omezit funkci nějakého orgánu. Hemangiom se odstraňuje pomocí laseru, kryoterapie, chirurgické léčby či aplikací steroidů.

Infraokluze je označení pro zuby, které nedosahují svojí řezací hranou nebo okluzní ploškou do výšky normálně postavených zubů. Jedná se o abnormalitu zubů, opakem infraokluze je supraokluze, kdy zuby přesahují obvyklou rovinu zubů. Infraokluze je možný nežadoucí efekt ankylozy.

Jako inleje či také inlaye se označují nepřímé zubní výplně, které jsou zhotovovány v rámci protetických výkonů v laboratořích. Většinou se jedná o náhradu části zubní korunky. Keramické inlaye patří mezi podstatně kvalitnější materiály na životnost a pevnost a v porovnání s výplněmi mohou inleje snadněji a lépe rekonstruovat tvar zubu.

Pod obecným pojmem kandidóza chápeme infekční kvasinkové onemocnění. Orální či dentální kandidóza (také moučnivka) je přemnožení kvasinky v dutině ústní. Nejčastěji se kandidóza projevuje bílými povlaky na patře, jazyku či tvářové sliznici či zarudlých ploch v ústech. Kandidóza většinou vzniká jako důsledek špatné hygieny zubní náhrady. Důvodem pro vznik kandidózy může být ale také obezita, kouření, antibiotická léčba či leukémie.

Kofferdam využívají zubaři k tomu, aby zcela vysušili operační pole v dutině ústní. Kofferdam je složený ze speciální gumové blány z latexů či nelatexových materiálů, který izoluje zub od dutiny ústní. Kofferdam se upevňuje přímo na zuby pomocí speciálních spon.

Kořen zubu je část zubu, který je v tenké vrstvě pokryt zubním cementem a který upevňuje samotný zub v zubním lůžku.

Korunka se řadí do kategorie protetických fixních zubních náhrad Korunka pokrývá celý povrch zubu a působí jako ochranný plášť zubu, který jej chrání. Ošetření korunkou podstupují zuby, které jsou křehké či jinak zdeformované a ošetření pomocí výplně by nevydržely. Korunky dále dělíme podle materiálu na celokovové, pryskyřičné, keramické či metalokeramické.

Kyretáží zubů popisujeme očištění stěn kořene zubu a měkkých tkání dásní od zubního plaku či zubního kamene. Kyretáž zubu se používá jako metoda léčby parodontotidy. Klasickou kyretáž zubu provádí většinou dentální hygienistka či parodontolog pomocí kyrety v místní anestezii.

Martice je zařízení umožňující anatomickou modelaci výplně zubu, kterému chybí některá z jeho stěn. Matrice umožňuje správný tvar výplně. Jako matrice slouží tenká páska, která se často musí varovat. V zubním lékařství se využívají také již zhotovené matrice, které se nastavují dle aktuální situace zubu.

Mukoléla patří k obtížím v dutině ústní. Jako mukoléla se popisuje poměrně vzácné onemocnění ve formě cysty drobné slinné žlázky. Mukoléla vzniká na slinné žláze po proběhlém zánětu, traumatu či zásahu na žláze. Mukoléla se ve formě průsvitné a bolestivé bouličky vyskytuje na rtech či sliznici tváře. Léčba mukolély spočívá v chirurgickém odstranění.

Jako zubní můstek zubní lékařství popisuje protetickou náhradu chrupu. Můstek přemosťuje mezeru chybějících zubů, kdy zbývající zuby ohraničující mezeru slouží jako pilíře k jeho upevnění. Zubní můstek se zhotoví v laboratoři podle otisků pacienta a v ordinaci se následně aplikuje na zuby či dále upraví. Po nasazení zubního můstku je velice důležitá dokonalá zubní hygiena. Od péče pacienta o zubní můstek a jeho namáhání je dále odvislá trvanlivost můstku.

Neuralgie se řadí k nemocím nervů a je signalizována jako náhlou a záchvatovitou bolestí v oblasti periferního nervu. Nejčastěji se jedná o bolestivý projev u trojklanného nervu. Mezi spouštěcí mechanismy této velice intenzivní bolesti patří žvýkání, čištění zubům, mluvení, chladový či dotekový stimul obličeje.

Jako okluzní ploška zubu se popisuje kousací povrch zubu. Okluzní plošky se vyskytují pouze na zubech za špičákem.

Ortodoncie patří mezi specializovaný zubní obor zejména estetické stomatologie, který zkoumá nepravidelnosti v postavení, tvaru a počtu zubů. Do ortodoncie patří i péče o rovnátka a další estetické požadavky na chrup a řešení různých vad zubů. Do ortodontické ordinace zavítáte, pokud máte problém s funkční vadou, jako je předkus, vrozenou vadou, jakou je rozštěp a dalšími nesouměrnostmi v ústní dutině.

Parodontotida, lidově nazývána také jako parodontóza, paradentóza, paradontóza se řadí k onemocněním dásní, která může vyústit až ve ztrátu zubů. Parodontotida patří mezi vůbec nejčastější infekce lidského těla. Parodontotida vzniká jako důsledek zánětu parodontálních tkání kvůli nahromadění povlaku na zubech nesoucího bakterie s jedovatými látkami. Tyto toxiny dále způsobují rozsáhlý zánět zachvacující celý závěsný aparát, který drží zub v kostěném lůžku.

Parodontotidou trpí i lidé se zdravými dásněmi, neboť toto onemocnění dásní má svůj původ zejména v dědičnosti. K vnějším faktorům podněcujícím parodontotidu patří zubní kámen, nesprávně zhotovené převislé výplně zubů, korunky, odchylky v postavení zubů nebo kouření.

Předkus patří mezi ortodontické anomálie, kdy zub či skupina zubů horní čelisti příliš přesahují přes zuby dolní čelisti. Předkus je vůbec jednou z nejčastějších diagnostikovaných vad skusu. Mírný předkus je zároveň ale obvyklým jevem, který pomáhá snížit zatížení zubu. Závažnější předkus ale vyžaduje odbornou léčbu.

Pokud zubní lékař provádí resekci zubu, jedná se o chirurgický zákrok v ústní dutině, který vede k odstranění části kořene hrotu. K resekci zubu nebo přesněji amputaci kořenového hrotu dochází v případech, kdy není možné z různých důvodů provést zaplnění zubních kanálků. K resekci zubu se tedy přistupuje, pokud neuspělo předchozí endodontické ošetření zubu.

Jako retence zubu se popisuje stav, kdy se zub neprořeže do dutiny ústní v očekávaném čase a zůstává obklopen kostními tkáněmi čelistmi. K příčinám retence zubu se řadí například nedostatečná délka zubního oblouku, rozštěp patra a další.

Zubní sklovina tvoří vnější vrstvu korunky zubu a slouží jako ochrana níže umístěných částí zubu. Sklovina zubu má obvykle bělavou, namodralou či žlutavou barvu a jedná se také o nejtvrdší tkáň v lidském těle. Sklovina je také nejvíce mineralizovaná tkáň v těle. Vlivem nevhodného čištění zubů dochází zejména k narušení zubní skloviny zejména ve formě eroze zubní skloviny.

Jako synkopa se označuje náhlá ztráta vědomí nejčastěji vedoucí k pádu. Synkopu způsobuje nedostatečné prokrvení mozku. Zejména tzv. vasovagální synkopu může podnítit pohled na krev či očekávání bolesti například před injekcí či trháním zubů.

Terciální prevence zahrnuje soubor opatření a postupů, jejichž dodržováním se předchází vzniku zubního kazu a dalším patologickým jevům. Následuje za primární a sekundární prevencí a zabývá se zejména postupy pro odstranění vzniklé komplikace a zabránit jejich možnému postupu. Terciální prevence v zubním lékařství zahrnuje léčbu onemocnění zubní dřeně či ozubice. Terciální prevence se zabývá také chirurgickými zásahy jako resekce zubu a extrakce zubu či také psychoterapeutické metody ve stomatologii.

Tetracyklinové zuby je označení pro chrup, který je neestetický a zejména vážně zasažen barevnými změnami. Označení „tetracyklinové“ vyplývá z názvu antibiotika, které způsobuje nepříjemné zabarvení zubů. Tetracyklinové zuby vznikaly, pokud byl tetracyklin podáván jako antibiotikum dětem při vývoji jejich druhých zubů.

Jako totální protéza se označuje celková snímatelná zubní náhrada. Totální protéza je určena pro bezzubou čelist a nahrazují tak chybějící přirozený chrup pacienta. Péče o totální protézu zahrnuje mechanické čištění zubní náhrady od povlaku i zbytku potravy obyčejným kartáčkem každý den.

Vytvořením váčků pod zubem se Váš organismus brání před bakteriemi. Váčky pod zuby se tvoří šířícími se bakteriemi většinou z neošetřeného zubního kazu. Neléčené váčky pod zuby mohou dále vést k odumření kostní dřeně. Zubní váčky vznikají také u zubů, které nebyly kvalitně ošetřeny a kde bakterie setrvávají i po ošetření zubu.

Pod odborným názvem xerostomie najdeme označení pro konstantní sucho v ústech a s tím související potíže. Xerostomie vzniká následkem snížené tvorby slin nejčastěji jako projev nemoci nebo účinek léčiv, ale také jako důsledek ozařování. Sliny jsou potřebné pro ústní dutinu, neboť snižují riziko tvorby zubního kazu a podporují remineralizaci zubní skloviny. Nedostatek slin se může podpořit dostatečnou konzumací tekutin, omezením suchého a velmi kořeněného jídla či používáním zvlhčovačů vzduchu.

Zubní kaz patří mezi nejrozšířenější infekční zubní onemocnění. Zubní kaz způsobují streptokoky a laktobacily obsažené v zubním plaku, které štěpí cukry a škroby z potravy na kyseliny. Tyto kyseliny postupně naleptávají sklovinu a přispívají k tvorbě zubního kazu. Zubní kaz se odborně označuje jako defekt zubních tkání, pokud se sklovina zubu pod náporem kyselin prolomí. Z

Zubní kaz se může vytvořit v korunkové části zubu, v oblasti zubního krčku, jako sekundární kaz podél okrajů korunek a jako recidivující kaz pod výplněmi nebo korunkami. Zubnímu kazu můžeme předejít pouze důslednou ústní hygienou, a to čištěním si zubů minimálně 2x denně a čištěním si zubů mezizubním kartáčkem 1x denně.